Vozka

 

 

                       Vozka 1377 m.n.m

 

 

 

Hora Vozka (1377 m) se nachází v Hrubém Jeseníku mezi Červenohorským a Ramzovským sedlem. Vrcholová partie Vozky je chráněna v rámci národní přírodní rezervace Šerák–Keprník.
Na vrcholu hory jsou výrazná skaliska s výškou až 7 m. Tvary a tajemnost těchto útvarů vedly ke vzniku mnoha pověstí. Nejznámější hovoří o tom, že zde zkameněl vozka s povozem za trest, když v období hladomoru podkládal pod kola vozu bochníky chleba. Skály, připomínají tvarem povoz s vozkou i koňmi. Proto lidé dali název této hoře Vozka.
Ze skal je kruhový výhled na Branensko, Staroměstsko, Králický Sněžník a hlavní hřeben Hrubého Jeseníku.
Přístup na horu Vozka a skaliska je možný z více směrů. Jeden z nich je z Červenohorského sedla po červené turistické značce na Vřesovou studánku a do sedla pod Vřesovkou, kde se odbočí na zelenou turistickou značku. Zelená vede až ke skaliskům Vozka.
 Strašidelná pověst o Vozkovi
Hora Vozka (1377 m) v sousedství Keprníku je navštěvována mnohem méně než okolní jesenické vrcholy. Turisty odrazuje odlehlost od hlavní hřebenové magistrály a možná i strašidelná pověst, jejíž příběh se odehrál na sklonku zimy.

Legenda hovoří o formanovi, který dostal za úkol převézt přes jesenický hřbet vůz plný chleba a pomoci tak hladovějícím obyvatelům na severní straně pohoří. Povoz mu však při překonávání vrcholových partií Jeseníků uvízl ve sněhu a bahně a nebylo možno s ním jet dopředu ani dozadu.

V bezvýchodné situaci se vozkovi zjevil čert a poradil mu, ať podkládá pod kola vozu bochníky chleba. Rada se ukázala jako velmi účinná, vozka sypal jeden bochník za druhým a koně s vozem letěli po chlebem dlážděné cestě jako o závod.

Tu však přišla strašná bouře, kterou nikdo předtím nepamatoval. Proudy deště, sníh, hromy, blesky, vichřice! Po jejím utišení se na jesenických kopcích objevilo nové skalisko – má dodnes podobu naloženého povozu taženého koňmi s vozkou na kozlíku...

Hodnověrnost pověsti o vozkovi je sice sporná, avšak poučení, které z ní plyne, platí i dnes. Po horách nechoďte (resp. nejezděte) sami, protože při nehodě není jisté, že vám někdo pomůže. A spoléhat se na pomoc čerta se rozhodně nevyplácí!

 
 

 


 
 
 
Zpět