Železniční trať Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem
Železniční trať Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 313) je jednokolejná regionální trať. Trať vede z Milotic nad Opavou do Vrbna pod Pradědem podél řeky Opavy a jejím provozovatelem je společnost Advanced World Transport. Provoz na trati byl zahájen v roce 1880. Trať byla několikrát vážně poškozena povodněmi, naposledy v roce 1997. Osobní dopravu na trati linkou V17 zajišťuje od 12. prosince 2010 společnost Viamont Regio a. s.
Historie tratě
Výstavba trati Milotice - Vrbno je spojena s výstavbou Moravskoslezské centrální dráhy (MSCD). Její historie se začala psát 11. srpna 1864, kdy dal moravský zemský sněm popud k vypracování studie spojení Olomouce s pruskou sítí do Nisy a Kladska. Nicméně definitivní koncese je vydána až 21. dubna 1870. Nová dráha s názvem “Moravskoslezská centrální dráha” shání finanční prostředky. 22. listopadu téhož roku zahajuje stavitelství bratří Kleinů stavbu tratě Olomouc - Krnov s celkovou stavební délkou 86.942 metrů. První nákladní vlak po nově vybudované trati projel již 1. října 1872 a pokračoval dále do Jindřichova. Za měsíc na to je zahájen provoz na trati do Opavy, koncem roku 1875 jsou dány do provozu i pohraniční tratě Jindřichov - říšská hranice směrem k Nise a Krnov - říšská hranice směrem na Hlubčice.
Společnost si předsevzala větší úkol, než jaký stačila zvládnout. Kromě projektované dráhy převzala ještě stavbu dráhy Opava - Trenčín. Když v roce 1873 došlo k burzovnímu krachu, zhoršily se finanční poměry společnosti natolik, že musela stavbu dráhy zastavit. A tak zůstala trať Opava - Trenčín nedostavěna a společnost přišla o 9 miliónů 400 tisíc korun. Proto také nesplnila koncesí určený úkol, výstavbu tratí Valšov - Rýmařov a Milotice - Vrbno. Obě přípojné tratě byly vybudovány státním nákladem a první z nich byla zprovozněna 15. října 1878.
Stavba trati z Milotic do Vrbna se protáhla ještě o další dva roky. Zavinily to tahanice mezi městem Bruntál a staviteli. Zdejší konšelé trvali na přímém spojení Bruntálu s Vrbnem, zatímco odborníci navrhovali spojení Milotic s Vrbnem. Spor “rozhodla” příroda sama, neboť podmínky pro stavbu trati v povodí Opavy byly mnohem příznivější a zvítězila tedy trasa z Milotic o délce 20.504 m. Dnem zahájení provozu byl tedy až 5. prosinec 1880. Provozování tratě bylo svěřeno MSCD, která pak byla pro ztrátovost ke dni 1. 1. 1895 zestátněna.
Správnost tehdejšího rozhodnutí potvrdila uplynulá léta, neboť trať v současné podobě umožňuje obsluhu železničních vleček hned několika podniků, a to Dřevokombinátu, Lesního závodu a Lisoven nových hmot ve Vrbně pod Pradědem, Lesního závodu v Karlovicích a Vojenských lesů a statků v Kunově. Vzhledem ke skladbě přepravovaných nákladů je železniční doprava neodmyslitelnou složkou místní infrastruktury.
Nezanedbatelnou je i osobní doprava, která přes Milotice nad Opavu zajišťuje spojení do spádové oblasti Bruntálu a Krnova, s pokračováním ve směru na Olomoucko a Ostravsko. Z tohoto pohledu má trať v současné podobě kromě koncových stanic Milotice nad Opavou a Vrbno pod Pradědem ještě sedm zastávek pro osobní dopravu - Nové Heřminovy, Kunov, Skrbovice, Široká Niva, Pocheň, Karlovice, Karlovice zastávka (od roku 1998) a Vrbno pod Pradědem zastávka.
Do neslavné historie nehod v železniční dopravě se tato trať zapsala velkou nehodou s třinácti mrtvými, když z Vrbna pod Pradědem v srpnu 1963 ujely prázdné a vozy naložené dlouhým dřevem a před Karlovicemi narazily do protijedoucího motorového osobního vlaku s cestujícími. Po nárazu začal motorový vůz hořet.
Trasování údolím Opavy sice bylo finančně výhodnější, přineslo však svou daň v podobě poničení trati při povodních: trať byla několikrát zničena rozbouřenými vodami řeky Opavy např. v roce 1897, 1911, 1913, 1915 a naposledy v roce 1997. Zdroj: Text a foto OKD, Doprava, upravil Petr Štefek, 2000 dokument je uložen etnický další zdroje obecní stránky novéheřminovi.eu a wikipedie.cz
