železniční trať Dolní Lipová - Bernartice - Javorník
Provozní délka lokální dráhy až na státní hranici s Německem do Heinersdorfu měřila 26.878 km a stavět se začala 20. prosince 1894. Náklady na stavbu se podle původního rozpočtu pohybovaly kolem 1 700 000 zlatých. Na počest slavnostního otevření 2. července 1896 přichystal v Kobylé majitel velkostatku baron ze Skal občerstvení pro účastníky zahajovací jízdy. Na zpáteční cestě byl v Horních Heřmanicích připraven v budově zemédělské střední školy banket pro 100 osob a přípitky byly provolávány na rakouského a německého císaře, vratislavského biskupa a slezskou zemi. Mezi významné hosty patřili ministr železnic z Vídně von Guttenberg, zemský hejtman hrabě Larisch a president zemského sněmu hrabě Clary.
Nádraží v Dolní Lipové se pro svoji významnou polohu stalo důležitou železniční stanicí. Jednak bylo cílovou zastávkou lázeňských hostů převážné ze sousedního Německa ( léčebný ústav zde nechal zřídit Johann Schroth v roce 1840 a o dva roky později postavil lázeňskou budovu ) a zároveň přestupní stanicí na železniční sít směřující do západní části rakouského Slezska. Zvýšenému provozu na trati muselo odpovídat í rozšíření nádraží. Jeho výstavba však narazila na určité těžkosti vzhledem k nepříznivým svahovým podmínkám.Také remíza, vodárna i kolejiště pro 6 kolejí muselo být postaveno v omezených prostorách. Na konci nádraží byla vybudována výtopna s pěti stáními pro parní lokomotivy ve formě kruhové rotundy vybavené točnou pro posun lokomotiv. Pro obsluhu výhybek byla zřízena i dvě stavědla. Údržba trati podléhala c. k. ředitelství údržby tratí v Jeseníku. Tento úřad měl 4 traťmistrovství v Dolní Lipové, Branné, Mikulovicích a Žulové. Při zprovoznění trati jezdily z Dolní Lipové 2 vlaky za den a cesta trvala hodinu a 30 minut. Větší význam, zvláště pro přepravu kamenických výrobků a vápna, mělo vypravování nákladních vlaků, kdy denně vyjížděl jeden pár směrem na Bernartice přes hranice do Otmuchova. Později jen v Žulové potřeboval kamenoprůmysl denně kolem 20 vagónů pro nakládku kvádrů, dlažebních kostek, schodů a dalších kamenických produktů. Podobně množství vozů požadovaly také vápenky ve Vápenné. V nákladištích v Tomíkovicích a v Kobylé bylov době žní zase překládáno krmivo a obilí.
Ze stanice Dolní Lipová vedla tra( několika oblouky s prudkým stoupáním s 28,7% k zastávce Na Pomezí, kde stála původně i výhybna. Mezi oběma železničními zastávkami byl ve vzdálenosti 1045 m od Dolní Lipové postaven jediný tunel na trati dlouhý 105 m, s výškou terénu nad tunelem pouhých 13,8 m. Další stanicí na trati vzdálenou 7 km byla Vápenná. Nádraží s původní délkou 275 m bylo v průběhu několika let s rozvojem kamenického a vápenického průmyslu upraveno a rozšířeno na 631 m. Trať pokračovala na nádraží do Žulové a na zastávku v Tomíkovicích, kde bylo vybudováno nákladiště pro dvě koleje a ve 26.4 km od výchozí stanice postaven 14 metrů dlouhý železný most přes říčku Vidnávku. V pozdějších letech byl nahrazen kamenným mostem ze žulových kvádrů. Potom trať směřovala k zastávce Kobylá, která byla v době výstavby trati poměrně významnou lokalitou s menšími průmyslovými podniky a odtud do stanice Hukovice ( později přejmenované na Velkou Kraš ). V roce 1897 se v ní napojila nejkratší trať postavená v jesenickém kraji směřující do Vidnavy. Další zastávka v Horních Heřmanicích byla zřízena hlavně pro potřeby místní zemědělské střední školy, otevřené koncem roku 1869 jako jedné z prvních tohoto typu ve Slezsku. Konečnou zastávkou na vybudované lokální dráze byla stanice Bernartice. Z ní vedla trať dále přes hranice do tehdy německého Heinersdorfu a dále do Otmuchova. Stanice v Bernarticích a v Heinersdorfu byly od sebe vzdáleny pouhých 1.126 km. Z Bernartic se roku 1897 začala stavět trať do Javorníku.
Dne 6. května roku 1899 došlo na nádraží v Bernarticích k nehodě, když nedaleko stanice vyletěl do vzduchu obytný patrový dům pro železniční úředníky. Výbuch byl tak silný, že správce stanice byl vymrštěn z prvního patra z pohovky na sousední pozemek. Naštěstí neutrpěl žádný úraz, ale hlídač Antonín Brosig v troskách zahynul. Příčina výbuchu se nedala zcela jasně určit. Podle vyprávěni vdovy, která již dříve viděla probleskující světla ve sklepě na uhlí, se dalo soudit, že oheň vznikl samovznícením nebo odhozenou zápalkou. Do původního stavu už opraven nebyl.
V Bernarticích byla v roce 1925 v nádražní čekárně zřízena pro potřeby české menšiny učebna pro žáky, kteří dojížděli do školy ze Žulové, Javorníku, Vidnavy a okolí. Teprve když koupila obec ve školním roce 1927 - 1928 samostatnou budovu, byla provizorní učebna na nádraží dána do původního užívání.
V době zahájení provozu byli ve stanici Dolní Lipová tito železniční zaměstnanci: 1 vrchní revid. přednosta, 3 adjunkti dopravního úřadu, 2 staniční mistři, 1 sklad. mistr, 3 dozorci, 4 výhybkáři, 1 vrátný, 1 čistič svítilen, 5 stálých dělníků, 6 vrchních průvodčích vlaků a 31 průvodčích vlaků.
Kolem roku 1905 obsluhovaly nákladní vlaky v Dolní Lipové dvě čety, z nichž každá měla jednoho vlakvedoucího a čtyři pomocníky.Osobní vlaky obsluhovaly čtyři čety s jedním vlakvedoucím a jedním průvodčím.Tři muži byli ještě v záloze a do služeb chodili nepravidelně.
V současné době podléhá depo v Dolní Lipové depu kolejových vozidel se sídlem v Šumperku a počet zaměstnanců je následující: 62 strojvedoucích, 1 pomocný strojvedoucí, 2 čističi vozů, zámečník, 2 vozmistři, 2 technicko-hospodářští pracovníci, točnu obsluhuje 9 vedoucích posunu a 4 točnařky.
V roce 1937 bylo obsazení stanice v Dolní Lipové toto: 1 inspektor státních drah, přednosta, 2 vrchní adjunkti státních drah, 2 elévové st. drah, 1 staniční mistr, 2 vlakmistři, 4 vlakvůdci, 2 vlakoví manipulanti, 1 skladník, 5 staničních manipulantů, 1 hradlař, 15 průvodčích vlaků, 1 výhybkář, 1 vrátný, 4 staniční pomocníci a 15 pomocných zaměstnanců.
Dne 22. ledna 1945 došlo ke zrušení turnusů a pravidelné vlaky jezdily jen podle potřeby, aby odvážely hlavně ranéné a vojenský materiál. Naposledy vyjel vlak do Glucholaz 2. března a už následující den jezdily vlaky jen do Mikulovic, protože Glucholazy ležely těsné za bojovou linií a nádraží bylo v dosahu střel sovětského dělostřelectva.
8. května byl provoz na trati zcela zastaven a služebna v Dolní Lipové vyklizena. Téhož dne vyhodily ustupující německé jednotky lipovský tunel v obou portálech. Opravu zadaly ČSD firmě Benda z Olomouce a probíhala za plného provozu v době od 20. srpna 1945 do 17. srpna 1946. Teprve 16. září 1947 se uskutečnila kolaudace stavby.
Po skončení druhé světové války nebyla osobní doprava na trati přes hraniční přechod v Bernarticích obnovena. V roce 1963 došlo ke zrušení trati na polském území do Otmuchova a také celý úsek z našeho území byl potom až ke státní hranici zlikvidován.
Když se v roce 1960 spojila Horní Lipová s Dolní Lipovou, byl původní název železniční stanice změněn na Lipová Lázně.
Celá trať až do Javorníka ve Slezsku je dnes dirigovaná ze stanice Lipová Lázně. V současné době na ní jezdí ve směru z Lipové Lázní do Javorníka ve Slezsku 13 vlaků a v opačném směru 11 vlaků a jedna jízda trvá kolem 56 minut. Stanice Vápenná, Žulová a Velká Kraš jsou obsazeny výpravčím, v Bernarticích u Javorníka je zaměstnán pouze jeden pracovník a v Javorníku ve Slezsku se o provoz ve stanici starají 3 zaměstnanci. Ostatní zastávky Lipová Lázně-jeskyně,Tomíkovice, Kobylá nad Vidnavkou a Horní Heřmanice nejsou obsazeny vůbec.
O plynulý provoz v železniční stanici Lipová Lázně se na začátku roku 1996 starali tito provozní zaměstnanci: přednosta, dozorčí provozu, dozorčí přepravy, samostatný technolog, komandující vlakových čet, samostatný referent zásobování a odbytu, samostatný referent personální a mzdové práce, skladník MTZ, hlavní pokladní, 2 skladníci přepravy, 3 samostatní komerční pracovníci, staniční dělník, 5 vedoucích posunu, 10 signalistů, 10 vlakvedoucích nákladních vlaků, průvodčí nákladních vlaků, 20 vlakvedoucích osobních vlaků, průvodčí osobních vlaků a uklizečka.
Vlakové čety nákladních vlaků doprovázejí vlaky na trati Lipová Lázně -Javorník ve Slezsku a Vidnava, Lipová Lázně -Zlaté Hory a Glucholazy ( dnešní Polsko ). Vlakové čety osobních vlaků potom doprovázejí vlaky v úseku Lipová Lázně - Javorník a Vidnava, Hanušovice - Frenštát pod Radhoštěm přes Krnov, Opavu, Ostravu - Svinov.
