Zapomenuté železniční vlečky na Zlatohorsku
V Ondřejovicích byly nejméně tři vlečky, do dneška však z nich přetrvala jen jediná. Na širé trati směrem na Mikulovice v km 2.791 odbočovala vlečka do strojírenského závodu, který patřil různým majitelům a k různým podnikům ( např. Ostroj Opava, Moravské chemické závody ). Přecházela přes silnici a končila po 274 m blízko státní hranice. Kdy byla postavena, nevíme, na mapách z dvacátých let je však již zakreslena. Zrušena byla v roce 1967 a snesena o dva roky později.
Stejně stará jako vlastní trať byla vlečka statkáře Rudzinského z Rudna, která vedla k jeho pile na německém, nyní polském území v Schönwalde ( Podlesie ). Vedla ze stanice přes silnici, říčku Olešnici a státní hranici v celkové délce 267 m. Vagóny se na ní posunovaly lidskou silou. Za velké povodně v červenci 1903 byla vlečka i s mostem zničena a obnovena byla až v roce 1911. Zrušena byla po druhé světové válce, její most však dosud stojí.
Vůbec největší vlečkou na Jesenicku je vlečka vedoucí z dnešní zastávky (původně stanice) Ondřejovice do vojenského objektu u Mikulovic. Byla postavena za druhé světové války k muniční továrně Muna, vybudované rovněž v té době. Byla vícekrát rozšiřována, takže dnes má celkovou délku kolejí 6.989 km a tvoří v objektu smyčku. V mapách ( kromě vojenských ) bychom tuto vlečku marně hledali.
Ve Zlatých Horách, kde trať končí, bylo také více vleček, z nichž přetrvala jediná. Z roku 1914 známe projekt jen 17,5 m krátké vlečky firmy Schön. V roce 1961 byl podán návrh na vybudování vlečky pro Jesenické pily n. p. v Šumperku, závod Zlaté Hory, která se měla plynule napojit na tehdejší ( a také nynější ) konec trati v km 8.876,3. Se stavbou se započalo v roce 1952, během stavby se však původně projektovaná trať o délce 170 m značně prodloužila, takže dosáhla délky 553,6 m a délka všech kolejí rozvětvené vlečky 763 m. Za zmínku stojí vysoký sklon na jednom úseku ( 30 %o ) a povolená maximální rychlost pouhých 3 km/hod. Byla později zrušena a majiteli vlečky byly Rudné doly a Geologický průzkum. Nevyužitá vlečka byla nakonec v roce 1968 zrušena, její těleso je však za silnicí ještě dnes dobře patrné. Rudné doly ( tč. v likvidaci ) si později vybudovaly ve stanici novou 120 m dlouhou vlečku.
Celkem tedy na obou tratích ( 293 a 295 ) víme za sto let jejich existence o dvaceti vlečkách, z nichž do dnešní doby přetrvalo devět.
Poznámka: Jako pramenů bylo použito map, stavebních projektů, přípojových provozních řádů, vlečkových smluv a historických archivních dokladů.
Zdroj:wikipedie.cz
