Krnov (německy Jägerndorf, polsky Karniów nebo Krnów, latinsky Carnovia) je hornoslezské město v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od města Opavy a 18 km severovýchodně od města Bruntál, v podhůří Nízkého Jeseníku. Leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v těsné blízkosti hranic s Polskem. V roce 2011 zde žilo téměř 25 tisíc obyvatel. Krnov je, podle statistických údajů o počtu obyvatel, 47. největším městem České republiky. Ve městě je celkem evidováno celkem 218 ulic a 3 514 adres.

Město Krnov je střediskem severní části okresu Bruntál. Sousedí na severu a východě s Polskem (gminy Głubczyce a Branice), na jihu s Úvalnem a Býkovem-Láryšovem, na západě s Branticemi a na severozápadě s Hošťálkovy a Městem Albrechticemi. Od okresního města Bruntálu je vzdáleno 20 km a od krajského města Ostravy 51 km.

Krnov se rozkládá na severovýchodním úpatí Nízkého Jeseníku, v průměrné nadmořské výšce 316 m n. m. Nejvýraznějším (ne však nejvyšším) přírodním výškovým bodem je vrch Cvilín, jehož Přední Cvilínský kopec (441 m n. m.), s kamennou rozhlednou a barokním kostelem, pata rozhledny je ve výšce 436 m n. m. Cvilínský vrch se rozkládá jihovýchodně od centra města. Z rozhledny tohoto kopce lze dohlédnout na další dva výškové body města – Bezručův vrch (390 m n. m.) a vrch Vyhlídka (550 m n. m.), na kterém se nachází nově postavená dřevěná rozhledna. Nejvyšších poloh dosahuje území města na severozápadě nad Ježníkem (Bednářský vrch na hranici s Branticemi 588 m n. m., Tříslový vrch na hranici s Hošťálkovy 566 m n. m.) Vyhlídka (553/552 m n. m.) s rozhlednou, výraznými dominantami jsou dále Kostelecký vrch nad Kostelcem (472/473 m n. m.) a vedle Předního Cvilínského kopce rovněž Zadní Cvilínský kopec (423 m n. m.).

Geomorfologicky patří katastr města Krnova ke dvěma různým provinciím a třem celkům: východní okrajová část při Červeném Dvoře k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki), podcelek Poopavská nížina), jižní a západní část k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina, na severozápadě též geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina (polsky Góry Opawskie), podcelek Jindřichovská pahorkatina). Právě ke Zlatohorské vrchovině náleží vlastní centrum města. Trojstyk těchto tří geomorfologických celků se nachází na ulici V Osadě mezi čísly orientačními 10A a 11. Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál.[9]

Území Krnova patří do povodí Odry, resp. Opavy. Opava přitéká na území města ze západu od Brantic a obtéká centrum města z jihu. V Horním předměstí, cca 1000 m od centra, přijímá ze severozápadu od Města Albrechtic přitékající Opavici a poté se obrací k jihu. Opavice a od soutoku s ní Opava tvoří východní hranici města a současně přírodní státní hranici Česka s Polskem; pouze Horní předměstí se nachází na pravé straně těchto toků. Jižní hranici území Krnova oproti Úvalnu tvoří Hájnický potok. Ještě před vstupem do samotného města přijímá řeka Opavice zprava postupně několik drobných, východozápadně směřujících toků: Kobylí potok protékající Krásnými Loučkami, potok Hůrka (s rybníkem Rusák (ČRS užívá název rybník Chomýž I)) ústící do Opavice v Chomýži a Ježnický potok protékající Ježníkem; levým přítokem Opavice je Mohla (polsky Potok Mokry). Levé přítoky Opavy v Krnově jsou Kostelecký potok, Opavice, Trmantický potok (ZVHS užívá název Thirmický potok, polsky Potok Ciermięcicki) tekoucí od polské vesnice Ciermięcice a Obecní potok tekoucí z Obecního kopce (polsky Barania Kopa nebo Czeska Górka). Pravé přítoky Opavy v Krnově jsou Guntramovický potok, Mlýnský náhon a Hájnický potok. Největší vodní plochou města je Petrův rybník (lidově Balaton) poblíž osady Petrův Důl.

Území města pokrývá z více než třetiny orná půda, z více než čtvrtiny les a z desetiny travnaté plochy (louky a pastviny). Další velká část je pokryta městskou zelení (zahrady a sady zaujímají 5 % katastru). Samotné centrum obsahuje „zelenou“ odpočinkovou zónu s lavičkami a porostem. Blízko centra můžeme také nalézt několik parků, např. Smetanovy sady (nachází se zde busta Bedřicha Smetany), Dvořákovy sady a Městský park. 22,5 % katastru představují zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Zdroj: Wikipedie.cz