Středověk 

První písemná zmínka je z roku 1223 v privilegiu pro Uničov. V něm král Přemysl Otakar I. potvrdil „městečku“ Uničovu práva, která mu o 10 let dříve udělil jeho bratr, markrabě Vladislav Jindřich; zároveň mu povoluje, aby se řídilo magdeburským městským právem, quas habent cives nostri de Froudenthal („které mají naši měšťané z Bruntálu“). Z toho se usuzuje, že Bruntál samotný musel být založen o několik let dříve před Uničovem, nejspíše kolem r. 1210. Bruntál tedy je nejstarším institucionálním městem na území dnešního Česka. Z jeho zeměpanského založení vyplýval v prvních staletích existence i svobodný charakter města, jež navíc později obdrželo důležité horní výsady. 

Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba kovů (zlato, stříbro, měď, olovo, železo). Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Město bylo východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stalo se i centrem cechovní řemeslné výroby a významným tržním centrem. Poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296. Bruntál měl i hrdelní soudní pravomoc. 

Novověk 

konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů a následnými válečnými událostmi. V roce 1621 bylo Bruntálským z Vrbna město odebráno pro účast v Českém povstání a konfiskované panství připadlo Řádu německých rytířů, jenž tu okamžitě zahájil rekatolizaci. Pohromy třicetileté války, morové epidemie a požáry znamenaly katastrofu, z níž se Bruntál už nikdy úplně nevzpamatoval. Během třicetileté války bylo město čtyřikrát Švédy vydrancováno (1642, 1643, 1645 a 1648), dále ho jednou obsadili Sasové (1622) a jednou Dánové (1626). Navíc roku 1643 vyhořelo a v letech 1633 a 1647 více jak polovina měšťanů zemřela na epidemii moru. Katastrofální hospodářské a lidské poměry nakonec donutily německé rytíře, aby poddaným ulevili z robot a odpustili válečné dluhy. V rámci snah o pozvednutí byla udílena nová privilegia a od roku 1639 bylo Bruntálsko vyjmuto z podřízenosti Opavsku, takže se v rámci Slezska stalo svobodným stavovským panstvím (status minor), podřízeným přímo ústředním zemským orgánům ve Vratislavi. Na chvíli (1682–84) bruntálské panství dokonce bylo samostatným knížectvím. Ani takováto opatření nepomohla vrátit ztracenou prosperitu, zvlášť když na město přišla nová vlna morových ran (1714, 1739) a požárů (1748, 1764). Habsburskou monarchií prohrané slezské války pak znamenaly pro Bruntál šok: během krátké doby přišel o velké hospodářské odbytiště ve Slezsku a cesty na sever byly zablokovány; musely se začít hledat nové vztahy směrem na jih a jihozápad, což se neobešlo bez těžkostí. Postupný rozmach města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby (plátenictví), kdy se navázaly nové obchodní vazby na opačnou světovou stranu – s Moravou a Dolními Rakousy. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. Největší textilní firma Gustav Marburg a Söhne zaměstnávala již roku 1913 kolem 1400 pracovníků. Stavební rozvoj města nastal v letech 1918–1938, za 1. ČSR. 

Vznik Československa převážně německojazyčný Bruntál odmítl a přihlásil se k provincii Sudetenland, jejíž odpor musel být zlomen vojensky. Vzájemná nevraživost mezi Němci a nově přicházejícími Čechy (úředníci, policisté, vojáci) však stále doutnala a zesílila ve 30. letech 20. století, kdy se projevil u většiny německých obyvatel nacionalismus, umocněný těžkými dopady světové hospodářské krize. V říjnu 1938, po mnichovské krizi, byl Bruntál obsazen německou armádou, jejíž příchod tu byl nadšeně uvítán. Téhož roku navštívil město Adolf Hitler. Během války tu vzniklo několik zajateckých a pracovních táborů; dokonce tu na přelomu let 1944/45 byl jeden z pobočných táborů Osvětimi. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. května 1945. 

Po 2. sv. válce 

Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945–46 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.[4] Byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a hydrometalurgický závod Bruntál spadající pod RD Jeseník a.s. 

V období šedesátých let minulého století se Bruntál stal centrem stejnojmenného územně správního celku. Toto rozhodnutí zajistilo rozvoj politického, správního, ekonomického, vzdělávacího i kulturního života. Bohužel se původně podhorský charakter řadou necitlivých zásahů změnil v duchu pojetí socialistického realismu, vč. rozsáhlé panelové výstavby. Jen při realizaci silničního průtahu městem byla zničena 1/3 původní městské zástavby. 

Přes rozsáhlé snahy v porevolučních letech zůstává Bruntál spolu se stejnojmenným územním celkem hospodářsky nejslabším regionem ČR dle kupní síly (INCOMA GfK), sužovaným dále vysokou mírou nezaměstnanosti, historickou povahou související s poválečným vysídlováním a přesídlováním obyvatelstva, nízkou kupní silou, relativně vysokým podílem romského obyvatelstva (dle Mapy soc. vyloučení až 30% v jednotlivých lokalitách) a nízkou vzdělanostní úrovní v oblasti. 

Zdroj: wikipedia.cz