Ramzová

Osada Ramzová je částí obce Ostružná a nachází se v horském Ramzovském sedle. Je významným lyžařským a turistickým centrem.

Nachází se tady lyžařský areál Ramzová, který začíná v osadě Ramzová a pokračuje přes Čerňavu a končí v lokalitě Šeráku. V areálu se je čtyřsedačková lanovka Ramzová - Čerňava a dvousedačková lanovka Čerňava – Šerák. Lanové dráhy jsou v provozu celoročně.V zimě je tady kromě lanovek v provozu ještě 17 lyžařských vleků a 6 km sjezdových tratí. Pro vyznavače bílé stopy jsou tady upravované běžecké tratě. V létě mohou příznivci pěší turistiky či horských kol využít množství turistických tras a cyklostezek. Pro paragliding nabízí místní kopce nádherné zážitky z neobvyklých letových terénů.

Historie

Nevelká obec Ramzová se choulí v Ramzovském sedlu, které je ve výši 760 m n. m. Sedlo odděluje Hrubý Jeseník a Rychlebské hory a bylo strategické již v minulosti, kdy tudy vedla stará kupecká a poutní cesta z Moravy do Slezska.

Ramzovské sedlo nebylo osídleno až do konce 18. století, kdy byla dnešní Ramzová založena v širším rámci pozdní kolonizace Jesenicka - jež se po rozdělení Slezska ocitlo v polovině 18. století ve strategickém pohraničním postavení, jež bylo podporované císařem Josefem II. i vratislavským knížetem-biskupem Philippem Gotthardem hrabětem von Schaffgotsch. První písemná zmínka o Ramzové pochází tak teprve z roku 1786. Název osady je odvozený od osobního jména Rams, úředníka císařské správy pověřeného organizací osídlení. Noví osídlenci, aby byli přilákáni do těchto přírodou namáhaných míst, byli osvobozeni od robot.

Ramzová se nacházela na tehdejším frývaldovském - tj. jesenickém panství vratislavského biskupa. Po zániku patrimoniální správy a zavedení obecního zřízení roku 1850 patřila jako osada pod obec Horní Lipová. Od roku 1811 zde působila škola (zanikla roku 1945).

Ramzová byla až do roku 1945, kdy byli odsunuti původní obyvatelé, téměř výlučně německou vískou. Tato chudá lokalita byla závislá na zdejším lese a na neúrodných horských políčkách. Od počátku 19. století zde také našli obyvatelé dočasně obživu ve sklárně v nedaleké Mordové rokli, která vyráběla tabulové lité sklo. Okolo sklárny vznikla menší osada s názvem Hohenbartenstein (podle biskupa Christiana Hohenlohe-Bartensteina, který sklárnu před rokem 1804 založil). Po této sklárně však dnes nezůstaly žádné stopy.

S příchodem železnice (trať Hanušovice-Jeseník, postavená v letech 1883-1888) a cestovního ruchu, částečné vázaného na lázeňství v Jeseníku a v Lipové, našli obyvatelé Ramzové v širším okolí obživu v poskytování ubytování a dalších služeb turistům a víska s cca 200 usedlíky se stala významným turistickým centrem, kterým zůstala dodnes, byť počet obyvatelstva s druhou světovou válkou rapidně poklesl (mnoho mužů muselo po roce 1938 narukovat k německému wehrmachtu, jiní, spolu se zbylým obyvatelstvem, byli po ukončení války nuceně odsunuti) a ve vsi následně zaniklo i mnoho domů. Ves v podstatě zachránila chalupářská horečka v období komunistického režimu a její tradiční oblíbenost v rámci Jesenicka u turistů.

V roce 1960[2] byla osada Ramzová od Horní Lipové oddělena a přičleněna k obci Ostružná, s níž byla dočasně v letech 1975-1990 připojena k blízkému středověkému městečku Branná. V nejnovější době vzniklo u vsi Ostružná-Ramzová po roce 1994 několik větrných elektráren - tzv. větrný park jesenické firmy Wenergo.