Historie Ostružné
Vesnice Ostružná byla založena v roce 1561 za panování Václava ze Zvole na jeho kolštejnském panství. Původní německý název Sparrenhau odkazoval na zpracování dřeva, což bylo hlavní činností osadníků. Název se později změnil na Spornhau, a v 19. století byl mylně odvozen od slova Sporn (ostruha). Brzy po založení se zde nacházela dědičná rychta, kostel a luteránská fara, která však zanikla během třicetileté války.
Ostružná po celou dobu patřila k kolštejnskému panství, a střídali se zde různí majitelé. Po Zvolských panství vlastnili Karel starší ze Žerotína (1570-1581), Bruntálští z Vrbna a následně Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu (1615-1621). Od 20. století až do současnosti panství vlastnili Lichtenštejnové. Tato proměnlivost majitelů ovlivňovala ekonomický a společenský život obce.
V roce 1784 byla založena římskokatolická lokální kuracie, později povýšená na farnost, a o deset let později byl dokončen nový kostel svatých Tří králů. Farnost byla zrušena v roce 2004. Škola v obci působila již od 18. století, což svědčí o důležitosti vzdělání v regionu.
Hlavním hospodářským odvětvím obce bylo lesnictví – správa rozsáhlých lesů kolštejnského panství a následná dřevařská výroba. Velmi důležitá byla i poloha pod Ramzovským sedlem, kde vedla železniční trať od roku 1888. Zde se také nacházela jediná továrna na zinkové barvy v Rakousko-Uhersku, což přispělo k ekonomickému růstu Ostružné.
Původní obyvatelé byli převážně německé národnosti. Během první republiky zde vznikla česká menšina, tvořená zejména drážními zaměstnanci. Politicky se obyvatelé orientovali na křesťanské sociály a agrárníky. Po odsunu Němců po roce 1945 byla obec částečně dosídlena a dnes zde žije jen zlomek předválečné populace.
Ostružná byla samostatnou obcí od roku 1850, se sídlem v Petříkově a od roku 1960 také v Ramzové. Byla připojena k Branné v roce 1975, ale opět se osamostatnila v roce 1990. V 20. století se rozvíjí cestovní ruch, a Ostružná se stala významným zimním sportovním střediskem s rozsáhlými lyžařskými areály v Ostružné, Ramzové a Petříkově. Její členství v Mikroregionu Jesenicko, Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ) a Euroregionu Praděd podtrhuje její regionální význam. Na kopci jihozápadně od obce se nacházejí šest větrných elektráren.
Jste majitel?
Navrhněte úpravu. Před zveřejněním ji zkontrolujeme.