Historie Hraběšic

Původ a raná historie

Hraběšice, obec ležící na Šumpersku, získaly své jméno po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Německý ekvivalent, Rabenseifen, naznačoval spojitost s havranem, což se odráželo i ve znaku obce. Historie obce je úzce spjata s těžbou železné rudy v jejím okolí. První písemná zmínka o Hraběšicích pochází z roku 1569, kdy byly prodány městu Šumperk spolu se sousedním Frankštátem.

Krásné (šentál) – součást hraběšic

Významnou součástí Hraběšic byla osada a katastrální obec Krásné (do roku 1948 Šentál). Vznikla jako činžovní osada v roce 1690 na šumperských pozemcích, pojmenovaná Schönthal („krásné údolí“) díky příznivé poloze. Po připojení Hraběšic k Šumperku v roce 1976 ztratilo Krásné relativně samostatné postavení. Od roku 1990 jsou Hraběšice opět samostatnou obcí.

Vývoj počtu obyvatel

Největší počet obyvatel Hraběšic dosáhl v roce 1880 – 751 osob žilo v obci a sousední osadě. Počet obyvatel od té doby postupně klesal. V roce 1900 zde žilo 639 osob ve 125 domech (Hraběšice: 409 osob v 75 domech, Šentál: 230 osob v 50 domech). Všichni usedlíci se hlásili k německé řeči.

Změny po druhé světové válce

Po druhé světové válce byla obec částečně dosídlena českým obyvatelstvem ze střední Hané. V roce 1950 žilo v 90 domech 202 osoby (Hraběšice: 115 osob v 67 domech, Krásné: 87 osob ve 23 domech). V roce 1991 bylo v Hraběšicích zjištěno pouze 64 obyvatel a 21 trvale obydlených domů.

Instituce a infrastruktura

V Hraběšicích byl v letech 1818–1825 postaven farní kostel sv. Filipa a Jakuba, u kterého byla v roce 1842 zřízena fara. Od konce 18. století zde probíhalo školní vyučování a v roce 1844 byla postavena škola, kterou navštěvovaly děti i ze Šentálu až do roku 1888, kdy i tam byla zřízena samostatná škola. V Šentále sloužila duchovním potřebám kaple Panny Marie. V okolí obce se nacházelo několik útočišť a zotavoven využívaných díky příznivé klimatické situaci.

Politický a ekonomický vývoj

Po roce 1848 byly Hraběšice i Šentál připojeny k šumperskému politickému a soudnímu okresu. Ekonomika obce byla založena na zemědělství a lesnictví v rámci šumperského velkostatku. Po první světové válce byl v Šentále otevřen kamenolom. V obci fungovaly různé politické strany (německé, křesťansko-sociální, sociálně demokratická, agrární a Sudetoněmecká strana). Po roce 1990 se Hraběšice vybavovaly ubytovacími zařízeními, prodejnou a pohostinstvím.

Vodní nádrž krásné a současnost

V 80. letech 20. století byla mezi Šumperkem a Krásným vybudována vodní nádrž Krásné, která se stala příměstskou rekreační oblastí. Zemědělské pozemky převzal v roce 1949 Státní statek v Šumperku. Památkově chráněna je socha sv. Jana Nepomuckého u farního kostela. Kamenolom u Krásného je významným nalezištěm nerostů.